2. 7. 2010 - Důmyslná forma skladování vápníku a nový pohled na jeho využití

Všichni živočichové jsou absolutními aeroby.  Mitochondrie v jejich buňkách požadují nepřetržitě kyslík. Jestliže ho nedostanou, odumřou. V zemském ovzduší se kyslík ve větším množství vyskytoval již více než 500 milionů let před nástupem živočichů. Tvrdé části jejich těla, jako jsou kostry ryb z fosforečnanu vápenatého, chitinózní exoskelety členovců a ulity škeblí a hlemýžďů z uhličitanu vápenatého, byly zřejmě na počátku jakýmsi odpadem.

Vysoké koncentrace iontů vápníku v mořích jsou pro buňky živočichů jedem. Proto je nezbytné, aby se koncentrace vápníku v buňkách udržovala na tisíckrát menší úrovni. Jinak hrozí, že se v buňkách zastaví mnoho enzymatických reakcí, zvláště pohyb mikrotubulů při mitóze, a přeruší se růst.

Jak naši předkové vyřešili problém s přebytečným vápníkem, když se vynořili z moře? Důvtipně, efektně a prospěšně pro organismus. Vyvinuli nápaditý proces recyklace, jenž vedl ke vzniku opěrných systémů těl, zubů, pancéřových štítů a kostí. Z parathyroidního hormonu, vitaminu D a vápníku z potravy vytvořili uspokojivě fungující soustavu regulující hladinu vápníku. Pro zajištění správné hladiny vápníku v krvi, v nervovém systému, ve svalech se ukládá vápník do kostí jako do „depozitu – skladu“. V případě, že koncentrace vápníku v krvi poklesne, příštítná tělíska začnou vyrábět z našeho tělního skladu parathyroidní hormon.

Role vápníku v těle

Vápník se účastní mnoha tělesných pochodů. Nejznámější je jeho potřeba pro růst a obnovu kostí a zubů. Kosti a zuby působí jako sklad, kde je vápník v dostatečném množství uložen. Vápník je nepostradatelný při přenosu nervových vzruchů, a to zejména v srdci, kde udržuje srdeční rytmus. Je nezbytný pro normální srážlivost krve.

Vápník se při jeho zvýšené potřebě (např. v těhotenství, při kojení, u celé škály onemocnění, ale i ve vysokém věku) spotřebovává především z kostí, a proto se postupně může projevit jeho nedostatek v podobě onemocnění jako osteoporóza, v poruchách srdečního rytmu až v tzv. palpitace - bušení srdce. Ve stáří jeho nedostatek způsobuje vypadávání či rozpad zubů.

Vápník se z potravy vstřebává především v tenkém střevě. Přítomnost laktózy, oligosacharidů a vitaminu D značně zvyšuje jeho biologickou dostupnost. Uvádí se, že z běžné stravy se vstřebává asi 30 % vápníku. Po jednorázové aplikaci 500 mg ColFosu, což je zajímavá kombinace bovinního kolostra a fruktooligosacharidů, se může zvýšit biologická dostupnost vápníku nejméně na dvojnásobek.

Vápník je velmi významným faktorem v ochraně zdraví střevní sliznice. Existuje mnoho studií potvrzujících pozitivní vliv podávání vápníku v různých formách před nádorovým bujením v tlustém střevě.

Je zajímavé, že lidské mléko obsahuje až desetinásobně více oligosacharidů než mléko kravské, u mleziva je rozdíl trochu menší. Z tohoto pohledu má smysl oligosacharidy ke kravskému mlezivu přidávat. Ještě zajímavější ovšem je, že oligosacharidy v ColFosu jsou částečně "silyalizovány". Znamená to, že obsahují velmi cennou látku - kyselinu sialovou, která hraje významnou úlohu v boji proti bakteriálním i virovým infekcím. Surovina s názvem ColFos je cenná nejen tím, že sama obsahuje vápník v biologicky aktivní podobě, ale také že tohoto vápníku se vstřebává mnohem více než v jiných doplňcích nebo v neupravené stravě.

Autor: PharmDr. Milan Krajíček